Kristíno, jak jste se vlastně k tomuto technickému koníčku dostala?
Již od dětství jsem moc ráda modelařila, k tomu mě přivedl tatínek. Vzpomínám si, že mými nejoblíbenějšími modely byly náklaďáky a letadla od firmy Revell. No a před pár lety přinesl domů manžel 3D tiskárnu. Byla to láska na první pohled, nyní už jich máme doma šest (smích).
Šest 3D tiskáren? Je to ještě koníček, nebo už výrobní byznys?
Ne ne, je to koníček, kterému jsme oba s manželem propadli. Vlastní tvorba se dá rozdělit na přípravu 3D modelu na počítači, tisk a finálovou úpravu výrobku. Pokud bychom sečetli všechen čas, který takto věnujeme každému modelu, plus materiál a energie, jeho výsledná cena by byla v řádech tisícikorun. Takže ne, na kšeft se to opravdu dělat nedá (smích). A pokud se vrátím k těm tiskárnám, v zásadě rozlišujeme dva druhy. První je typ FDM, který využívá i prototypka v Kiekertu, kde se tiskne z nataveného materiálu navinutého na špulkách. Tou druhou je pak typ DLP, využívající k tisku tekuté UV pryskyřice. Přestože máme doma oba typy tiskáren, tuto druhou technologii jsem si oblíbila více, umí totiž tisknout daleko přesněji, hladčeji, a dovoluje tak více detailů.
Co vlastně tisknete?
Mám ráda sci-fi, takže se nejvíc inspiruji filmy jako jsou Star Wars, Vetřelec či Predátor. Ale samozřejmě si pro radost někdy vytisknu i zvířátko nebo nějakou součástku, co se nám doma zlomí a v obchodě není k sehnání. Vše je o podkladech, z kterých tisknete. Na webu jsou jich tisíce, placených i neplacených, a to téměř na vše. Anebo si s tím dáte tu práci a tiskový podklad si vytvoříte sami, vše je jen otázkou vaší fantazie a trpělivosti. A konec konců i tyto datové podklady můžete prodávat a vydělat možná ještě víc než za hotové 3D výrobky. Ale to není můj případ (smích). Modelování a tisk je pro mě srdeční záležitost a skvělý relax.
