Vítku, na konci minulého roku jsme hovořili o spuštění 30 robotických stanic během šesti měsíců. Můžeme slavit?
Přirovnal bych to k úspěšným přijímacím zkouškám na vysokou školu. Na oslavu to určitě dobrý důvod je, ale k diplomu nás čeká ještě spousta práce a dlouhá cesta. Jinými slovy: výše zmíněný plán se nám splnit podařilo a nyní se již soustředíme na druhou etapu, která čítá dalších 30 robotických stanic zprovozněných ještě v letošním roce. V roce 2022 náš čeká automatizace 40 stanic, čímž se dostaneme na pěknou kulatou stovku.
Které linky byly modernizovány?
Výrobní linky můžeme dle jejich potenciálu rozdělit zhruba na tři kategorie. V té první se nacházejí linky, které jsou již za vrcholem svého životního cyklu, a tak na nich implementujeme pouze rychlá a nekomplikovaná vylepšení. To je například VW MOS nebo GL2. Druhou, nejpočetnější skupinou jsou pak linky, které již vyrábí a do budoucna mají velký potenciál, jako například Audi E-latch nebo Ford GL. Do nich se nám rozhodně vyplatí vyvíjet komplexní a sofistikované řešení robotizace. Třetí skupinou jsou pak linky, které zatím nestojí a jejichž příprava čeká na ukončení vývoje zámků. Jedná se o projekty, které budou tvořit budoucnost Kiekertu, a proto do navrhování jejich designu vkládáme mnoho energie a zkušeností z předchozích realizací.
Mirku, mohl byste nám představit nové robotické pracoviště, které vzbudilo nebývalý zájem?
Jedná se o tři automatické stanice na zakládání pružinek, které jsme uvedli do provozu v půlce dubna na hale B. Tato nová robotizovaná pracoviště, operující na linkách BMW a Daimler, jsou skutečně výjimečná. Jedná se totiž o první automatizované řešení zakládání pružinek v koncernu Kiekert, které eliminuje přítomnost jakýchkoli pracovníků. Pro ty bylo několikahodinové vkládání a natahování pružinek v šestivteřinovém taktu velmi náročné.
Automatické stanice se skládají ze čtyř částí. V první z nich se mechanicky kontroluje, zda jsou zakládané pružiny správně připraveny v lůžkách na WT dopravníku. V druhém kroku robot založí a napne pružinu SPF ABH, ve třetím SCF IBH, a na konec proběhne ještě závěrečná kontrola správného založení a napnutí obou pružin. Vidět tento proces na vlastní oči podle mě stojí za to, přesná práce dvojice sehraných robotů je hezká i na pohled.