Adame, jak jste se dostal k práci s kůží?
Vlastně tak trochu oklikou. Zhruba před pěti lety jsem se začal zajímat o barefoot (obuv, která simuluje chůzi naboso, pozn. red.), ale odrazovala mě cena. Napadlo mě tedy, že bych si je vyrobil svépomocí. Sehnal jsem si kus kůže, plotnu, staré přezky z batohu a sandály byly na světě. Když jsem zjistil, jak skvělý materiál kůže je, zkusil jsem vyrobit ze zbytků i různé přívěsky na klíče a podobné drobné věci. Pak jsem si říkal, když zvládnu sandály, tak si udělám pásek, když zvládnu pásek, tak si udělám peněženku. Začal jsem se zdokonalovat a najednou přišly první objednávky. Díky nim jsem si mohl začít kupovat různé nástroje od klasických šídel, děrovacích vidliček, různých hladítek, drsnítek až po různé barvy dratví (sedlářská nit, pozn. red.). Jelikož to dělám pro radost, tak ceny jsou symbolické, aby pokryly náklady a něco málo zbylo na investice do nových nástrojů.
Jaké jsou Vaše typické výrobky?
Nejčastěji dělám pásky a peněženky. Občas udělám i jednoduchou kabelku, klíčenku, náramek nebo pouzdro na mobil. Mám rád minimalismus a ten převádím do svých výrobků. Kůže má perfektní vlastnost, že se z ní dá udělat prakticky cokoliv.
Používáte k tomu nějakou techniku, nebo jen ruční nástroje?
K výrobě používám jen hovězí kůži z Itálie, kterou si potom barevně upravuji. K šití nemám žádný stroj. Ručně vysekám dírky a potom pomocí dvou jehel a tradičního sedlářského stehu šiji. Nejlepší jsou časem prověřené techniky.
Jak dlouho trvá vyrobit třeba pásek?
Času tento koníček zabere docela dost, například na zmíněném pásku strávím čtyři až pět hodin. Z kruponu kůže nejprve vyříznu pás, potom šablonou nakreslím a oříznu kulatý konec, pak rozvrhnu díry na sponu a šití a vytvořím díry. Následuje ruční barvení kůže, kdy pigmentovou barvu nanáším pomocí speciálního štětce na kůže. Pak už jen zbývá ztenčit kůži v oblasti u spony, vložit sponu, sešít kůži, vložit poutko, sešít kůži, upájet konce dratve, navoskovat, vyseknout dírky udávající délku pásku a nejdůležitější na konec – vyseknout mou značku N.L. (smích). S peněženkou je to náročnější, na té strávím třeba i týden.
Kolik svému koníčku věnujete volného času?
Jelikož nyní předěláváme dům, tak na můj koníček moc času nezbývá, ale rád se k němu vracím. Už mám plány na novou dílnu ve sklepě, kde svou výrobu posunu zase o kousek dál. Na to se už moc těším.