Jak již všichni naši čtenáři vědí, řeč je o úspěšné celorepublikové výzvě, která trvá celý květen a pravidelně se do ní zapojují tisíce zaměstnanců ze všech oborů. Aby byla tato aktivita zábavnější, cyklisté mohou tvořit týmy, které mezi sebou „soutěží“. Vítězem se stává parta, jejíž členové jezdí do práce nejpravidelněji, nikoli ta, která má naježděno nejvíce kilometrů.
A jak si zaměstnanci Kiekertu v letošním ročníku vedli? Aktivně se do práce dopravovalo 79 zaměstnanců, kteří vytvořili 23 týmů, což je o dva více než v minulém roce. Vzrostla také celková pravidelnost dojíždění do práce „nebenzínovým“ způsobem, z loňských 67 % na letošních 72. Všichni naši zaměstnanci našlapali dohromady 953 377 km, tedy na vzdálenost stejně, jako kdyby čtyřiadvacetkrát objeli zeměkouli. A jak jsme na tom s rekordmany? Tým, který jezdil nejpravidelněji, se paradoxně jmenoval „Bez auta ani ránu“ a tvoří jej výrobní mistr Aleš Šejna a technik výroby Jiří Žák. Ti celkem absolvovali 99,1 % po svých a umístili se tak na osmém místě z 228 týmů celého kraje. Gratulujeme!
Individuální hvězdou pak zůstává dál fenomén Leoš Mittner z oddělení ME, který dal za květen 1 927 km, což je sice o 350 méně než v loňském roce, ale prý měl zdravotní komplikace s kolenem. Ještě pár dní před koncem měsíce mu na záda dýchal čívický kolega Petr Kárník (1 606 km), ale Leoš si dal závěrečný víkendový třísetkilometrový výlet a bylo rozhodnuto. Výkon z říše sci-fi.
Na závěr nám dovolte poděkovat všem nadšencům, kteří se rozhodli vystoupit na pár týdnů ze své komfortní zóny. Smysl to má nejen pro jejich peněženky, zdraví či týmovou atmosféru, ale i pro životní prostředí. Vždyť jen díky těm 79 hrdinům z Kiekertu je v ovzduší o 2 504 kg oxidu uhličitého méně.