Rubriky
30/2022

Peníze až na prvním místě

Na první pohled by mnozí z nás práci Janě Melechovské záviděli. Útulná kancelář s košatým fíkusem, účtování zahraničních služebních cest a klíče od firemního trezoru plného dolarů, eur a korun. Čtenáře však možná překvapí, co všechno práce hlavní pokladní a finanční účetní obnáší.

7:00 Zaúčtovávání faktur v systému SAP

» Jano, jaké byly Vaše začátky v Kiekertu?
Hrozně to letí, do firmy jsem nastoupila již v říjnu 2001, tedy před jednadvaceti lety. Nejprve jsem pracovala jako asistentka na oddělení Správy budov, ale hned po roce jsem přešla na Finance. Zde jsem začínala jako materiálová a finanční účetní, na starost jsem měla účtování materiálových faktur a vystavování faktur do Evropské Unie, ale často i za její hranice. Po 14 letech jsem si k této činnosti přibrala i správu firemní pokladny.

» Co vše máte tedy nyní na starosti?
Svou pracovní náplň mám nyní rozdělenou na dvě přibližně stejné poloviny. Okolo tří hodin se denně věnuji pokladně, pět hodin pak fakturuji. Pokud hovoříme o fakturaci, znamená to v podstatě práci v SAPu (podnikový software, ve kterém se zaznamenávají všechny toky peněz, materiálů a podobně, pozn. red.). Já mám na starosti dodavatelské faktury objednávkové a materiálové, tedy ty, které k nám přichází převážně od našich dodavatelů. V praxi to znamená nejen jejich zaúčtování, ale také ověřování, případně upomínky. To sebou často přináší komunikaci jak se zahraničními obchodními partnery, tak i s kolegy z německého Kiekertu. Zde se mi hodí hlavně němčina, občas si vypomohu i anglicky.

11:00 Vyplácení zálohy na služební cestu 

» U vedení pokladny si asi od cizích jazyků odpočinete, že? 
Nejen od cizích jazyků, ale také od účtování a jsem za to ráda. Práce s hotovostí mě baví, mám ráda pořádek a vše mi musí sedět do haléře (smích). Ráda se také osobně setkávám s lidmi, je to příjemná změna od mnohahodinového zírání do obrazovky. Vyúčtování se týká hlavně služebních cest. Ty bývají rozmanité, i když díky covidu se jejich počet hodně propadl, letos například o 70 % oproti roku 2019. 

Měsíčně zpracujeme 2 500 dodavatelských faktur.

» Sama žena s tak velkým trezorem… Nebojíte se?
To určitě ne! (smích). Jednak v naší firmě funguje ostraha a pak také přístup do trezoru vyžaduje jak číselný kód, tak i fyzický klíč. No a celý den jsem pod dohledem kamerového systému. Takže určitě nemám obavy, ani když jezdím do banky pro doplnění hotovosti korun a cizích měn. I v tomto případě jsem celou dobu střežena a doprovázena ochránci. 

14:30 Dohledávání starších faktur v příručním archivu

» Co Vás na práci baví a bez čeho byste se nejraději obešla?
Co mám na práci ráda jsem již naznačila. Baví mě cestování a komunikace s lidmi. Má práce je také hodně různorodá, kolikrát narazím na nějakou nejasnost a baví mě jí rozluštit. A bez čeho bych se klidně obešla? Myslím, že již pomalu postrádá smysl příspěvek na vánoční společenskou akci. Co vím, tak toho stejně pracovní týmy moc nevyužívají, často si chodí sednout jen zaměstnanci, co spolu „kamarádí“, a následné vyúčtování zabere hromadu času. Myslím, že myšlenka byla původně dobrá, ale časem se vytratil původní záměr a možná by bylo na čase týmovou pospolitost podpořit jinak.

» Podělíte se s námi o nějakou zajímavost z Vaší práce?
Zajímavé je množství faktur, které projdou přes naše finanční oddělení, měsíčně je jich přibližně dva a půl tisíce. Dříve jsme je všechny archivovali v papírové podobě, od roku 2016 jsou již uchovávány v elektronické podobě v systému DMS (software pro správu dokumentů, pozn. red.). Ze zákona o účetnictví pak musíme všechny faktury archivovat po dobu deseti let. Pokud se tedy čtenář podívá na výše uvedený počet faktur za měsíc, vynásobí je dvanácti měsíci a pak deseti lety, dovede si asi představit, jak robustní je náš archiv.

» Dost už bylo financí. Jaké jsou Vaše koníčky? 
Bydlíme v domku s velkou zahradou, o kterou se ráda starám. Je to oblíbené relaxační místo celé naší rodiny, hlavně kocoura (smích). Mám také ráda výlety na kole, na kterých trávíme každou volnou chvilku. A baví nás to – za rok pokoříme i čtyři až pět tisíc kilometrů. Kam že se mám přihlásit na další ročník  „Do práce na kole?“ (smích)