Rubriky
36/2024

Přeloučský meč pro krále

Temná zákoutí středověku, zrada, spiknutí a láska… To vše se skrývá v literární prvotině našeho kolegy Michala Zmítka z oddělení ME. A co je na tomto úspěšně hodnoceném historickém románu nejzajímavější? Odehrává se v Přelouči za vlády mladého jana Lucemburského.

Michale, gratulujeme k Vašemu vstupu mezi spisovatele! Jak to vlastně všechno začalo?
Děkuji, i když za „spisovatele“ se ještě zdaleka nepovažuji. K psaní jsem měl však blízko od dětství, mamka pracovala v Okresní knihovně a já tam přečetl téměř všechno. V mládí jsem párkrát zkoušel něco menšího napsat, ale pořádně jsem se k psaní dostal během Covidu. Vše bylo zavřené, nebylo co dělat, tak jsem si vystudoval pár online kurzů tvůrčího psaní, přidal se do facebookových skupin podobně smýšlejících jedinců… a už to jelo (smích).

Vaše první kniha Meč pro krále, která nedávno vyšla, má v odborné Databázi knih vysoké hodnocení 91%. Čekal jste takový úspěch?
Pokud mám být upřímný nečekal, ale v koutku duše v něj doufal (smích). Historické romány jsem měl vždycky rád, nejvíce období 12. až 14. století, rytíře, meče, zbrojnoše, zkrátka éru před nástupem palných zbraní. Nejdříve jsem zvažoval umístit dobrodružný děj do okolí Prahy nebo nějakého významného českého hradu, ale jelikož žiji v Přelouči a znám to tu, příběh se nakonec zasadil do našeho městečka. Málokdo třeba ví, že ve třináctém století byla Přelouč díky vyhledávanému brodu přes Labe významnější cestovní křižovatkou než Pardubice.

Jak psaní historického románu probíhá? 
Začíná samozřejmě rešeršemi a pátráním po faktech a reáliích, v čemž mi velmi pomohl přeloučský historik Matěj Pešta. Jakmile jsou „kulisy“ příběhu připravené, začíná klasická spisovatelská práce: charaktery postav, dramatický oblouk, zápletka, propracování dialogů, stupňování napětí… dokonce jsem se neobešel bez velké nástěnky, kterou známe z filmů. Na ní jsem měl časovou osu, propojení postav, načasování kapitol a podobně. No a pak už jen psát a psát a psát… kniha vznikala rok, téměř každý večer jsem jí věnoval dvě až tři hodiny.

Knihu je již možno vidět na pultech po celém Česku. Co dál?
Nyní je kolem toho docela živo, mám nějaká autorská čtení a prezentace, baví mě to. Také první reakce čtenářů jsou velmi pozitivní, dokonce kromě příběhu oceňují také krvavé a erotické scény, což mě příjemně překvapilo. No a co dál? Nakladatelství mě již požádalo o napsání druhého dílu. Takže chystám novou nástěnku (smích). V roce 2027 se máte na co těšit!