Hanko, jak jste se k cukrařině dostala?
Jsem vyučená cukrářka. Byl to nápad rodičů, což mě překvapilo, protože dětství jsem trávila spíš mimo kuchyň, třeba v garáži. Láska k technice mě ale nakonec dohnala a již více než 15 let dělám v Kiekertu (smích). Před tím jsem nějaký čas pracovala v pekárně, k cukrařině to ale mělo daleko, víkendy, jen noční směny a fyzicky náročná dřina. Nyní si peču cukroví již jen doma pro radost a jsem spokojená.
Co vlastně pečete?
Všechno. Je to má životní vášeň, za ty roky mi prošlo rukama snad vše a co neumím, to se moc ráda naučím. Díky internetu mám nekonečný přísun inspirace a experimentovat mě baví. Nejvíc dělám zákusky, svatební koláče, vánoční cukroví a dorty. Pekla jsem tedy již automobilovou pneumatiku, marcipánový hamburger, orchideje, fotbalový míč i bubáka z pohádky Příšerky s.r.o. Kamarádi po mě někdy chtějí i nemravné motivy, ale tomu já se vyhýbám. A když už ňadra, tak jedině v podprsence! (smích)
Kolik Vám tento koníček bere času?
Teď už je to lepší, ale byly časy, kdy jsem tomu úplně propadla a byl to spíš kůň než koníček. Vzpomínám si, že jsem přišla z noční šichty v pekárně, odvedla děti do školky, pak se pár hodin prospala, celé odpoledne pekla a pak šla zas na noční. Moc mě to bavilo a lidem moje cukroví chutnalo, tak jsme se nezastavila. V tomto období jsem dělala i několik dortů týdně, doma jsem měla čtyři ledničky, šest metrů dlouhou kuchyňskou linku a mouku kupovala po dvaceti kilech. Už to ale bylo nad moje síly, v posledních letech jsem tedy hodně zvolnila a peču jen pro radost nebo jako dárek rodině a známým.
Jedná se o finančně náročný koníček?
Teď už ano, všechno šlo hrozně nahoru. Dřív stála třeba šlehačka dvacet korun, teď už dvojnásobek. Já navíc nic nešidím, vše dělám sama a z těch nejlepších surovin. Je to taky hrozný žrout času, například u zmiňované příšerky mi trvalo jen zdobení tři hodiny. Poctivé pečení se dá dělat jen z lásky, to žádné peníze nemohou vykompenzovat.
Nezvažovala jste někdy účast v soutěži Peče celé Česko?
Já? To tedy opravdu ne! (smích) Ani ten pořad moc nesleduji, ale když už na něj narazím, pokukuji, zda bych to zvládla taky. Spíš mě láká navštívit nějaký kurz speciálních pečících technik, třeba zrcadlové polevy, kdy v dortu vidíte svůj odraz. Ale bohužel na to nemám vůbec čas – rodina, výlety, práce kolem domu a před pár týdny jsem se stala již podruhé babičkou. A hlavně: žádná cukrářská novinka se nevyrovná poctivé české buchtě, a ty dělám znamenité!